Duben 2009

Zdravá zelenina - Papriky

28. dubna 2009 v 14:12 | Maruška =) |  Prevence
Papriky patří do velké rodiny zelenin, které k nám přišly přes moře z Ameriky. Za staletí, po která se papriky pěstují v Evropě i v Asii, tu vznikly nové odrůdy a celé skupiny, z nichž některé se vracejí zpátky do své původí vlasti.

Papriky jsou zdrojem vitamínů B1, B2, C, E, provitamínu A, kyseliny listové, draslíku, hořčíku, vápník, železa, zinku, jódu.











Papriky posilují cévy, mírní bolesti žil, posilují srdce a krevní oběh, zlepšují zrak, jsou prevenci migrén, zpěvňují vyzivové tkáně.

Chřipka prasat

27. dubna 2009 v 7:19 | Maruška =) |  Nemoci
- je respirační onemocnění popsané u prasat.
- dosud byla zaznamenaná jen u lidí, kteří přišli s vepři do styku.
- nový typ H1N1 je genetickou mutací prasečí, ptačí a lidské chřipky.


Způsobuje ji zmutovaný chřipkový virus typu A podtyp H1N1. Stejný vir způsobil na začátku století pandemii tzv.španělské chřipky. Nemoc se dobře šíří mezi ptáky a také mezi prasaty, která jsou k nemocem náchylná.
Z nich pak přejde na člověka. Přenosem z člověka na člověka vir dál mutuje, proto se proti němu tělo neumí bránit. Nikdy nelze předvídat, zda nově vzniklá mutace bude působit jen lehké příznaky, nebo vyvolá epidemie. Nynější "kombinace" vznikla právě zmutováním virů lidské, prasečí a ptačí chřipky.
Na nemoc nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou - starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc.

Chemoterapie, radioterapie

26. dubna 2009 v 10:21 | Maruška =) |  Klinické ošetřovatelské dovednosti

Chemoterapie

Je to léčba cytostatiky, tj. léky, které zabraňují růstu a množení nádorových buněk. Svým účinkem však poškozují i zdravé buňky. Nejčastěji se aplikují perorálně a intravenózně. Dalšími možnostmi je intramuskulární (do svalu), intrakavitální (do dutin), subkutánní (pod kůži), intraarteriální (do tepny) podání, nebo lokálně přímo do nádoru. U některých cytostatik je perorální snášenlivost ovlivnitelná přidáním specifické potraviny, např. cyklofosfamid je lépe snášen po studeném jídle nebo zmrzlině. Intravenózní podání je nejčastější do žíly na předloktí nebo hřbetu ruky. Nevhodná je kubitální jamka. K dlouhodobému podávání se využívá kanylace veny subclavia nebo méně často veny femoralis. Tyto kanyly slouží pouze k aplikaci cytostatik a neodebírá se z nich krev. Je nutné je obden převazovat, zajistit heparinovou zátkou a kontrolovat místo vpichu (zarudnutí, otok, hnisání, zánět žíly). Moderní je podkožní implantace gumové nádobky s vyústěním do horní duté žíly. Co 14 dní je nutné ji propláchnout heparinem. Mezi nežádoucí účinky patří alergická reakce až anafylaktický šok, enantém, zánět žíly, horečka, nekróza, nauzea, zvracení, křeče a urátová nefropatie. Za dny až týdny dochází k útlumu kostní dřeně, stomatitidě, záněty sliznic, vypadávání vlasů, encefalopatii. Mladé nemocné je nutné informovat o negativních vlivech cytostatik na plodnost a plod. Nemocný lépe snáší studená jídla, měl by jíst nedráždivé pokrmy, pomalu a v menších dávkách. Vhodnou relaxací je možné zmírnit příznaky léčby (hudba, meditace).


Radioterapie

Je léčba ionizujícím zářením, vedoucím k biochemickým změnám v buňce, které mají za následek zástavu dělení až smrt nádorových buněk. Stejně jako chemoterapie, i radioterapie postihuje rovněž zdravé buňky. Nádorová buňka je obecně na radioterapii citlivější, než buňka zralá, přesto se nádory se dělí na radiosenzitivní (poměrně citlivé, např. rak. kůže, moč. měchýře, děložního čípku) a radiorezistentní (reagují málo, např. nervová a svalová tkáň). Nádor můžeme ozařovat dvěma způsoby :
1. Transkutánně - povrchové léze se ozařují nízkoenergetickým RTG zářením, hlubší formy vysokoenergetickým ozářením kobaltovou nebo cesiovou bombou.
2. Vnitrotělně - do tkáně nebo tělní dutiny se zavede radioaktivní izotop (zavádí se prázdný aplikátor, teprve po zavedení a kontrole se naplní radioaktivní látkou).
Po celou dobu ozařování je nemocný na jednolůžkovém pokoji se speciální ochranou proti ozáření pacientů z vedlejších pokojů a personálu (olověné zástěny). Pokoj je vybaven dorozumívacím zařízením. Podle počtu ozáření se terapie rozlišuje na jednorázové ozáření - několik minut (např. u kožních lézí) až dnů (např. u nádorů dělohy), dále pak na frakcionované ozáření, trvající několik týdnů (denně bez sobot a nedělí nebo 2 - 3 x týdně). Cílem radioterapie je zničení nádorových buněk, léčebné (okurativní) ozáření, zmírnění obtíží nebo prevence komplikací. Může se kombinovat s chirurgickou léčbou (před operací ke zmenšení nádorové tkáně, nebo ke zničení zbytků nádoru po ní) nebo chemoterapií.


Psychologické problémy onkologicky nemocných

Pacienti s onkologickým onemocněním prožívají velký stres a úzkost. Vyrovnávání se s nemocí je vždy velmi individuální a záleží na předchozích životních zkušenostech a struktuře osobnosti. Takto nemocný může procházet čtyřmi fázemi a to:
1. Akutní stádium (první příznaky) - po diagnostice nádoru se může objevit bolest, deprese, obavy, úzkost, častá je agrese vůči personálu a příbuzným. Pacient potřebuje zejména lidský kontakt, emoční podporu a empatii. Důležitá je otázka, komu, kdy a jakým způsobem diagnózu sdělit. Je vhodné rozhovory s nemocným opakovat a informace sdělovat postupně. Následně pacienta informovat o všech léčebných postupech a motivovat jej k aktivní účasti na léčbě.
2. Subakutní stádium - je charakterizováno změnami vzhledu v důsledku chemoterapie, radioterapie a dlouhodobých psychických změn (deprese). Je důležité nemocnému umožnit ventilaci emocí a negativních pocitů a podporovat jeho naději na vyléčení.
3. Chronické stádium - období remise či vyléčení. Zaměříme se na zájmy a záliby nemocného, ve kterých ho aktivně podporujeme. Onkologický nemocný se však i po vyléčení nikdy nezbaví strachu z recidivy.
4. Progrese choroby - stádium umírání. Problematikou se zabývá obor tanatologie. Není žádoucí nemocného podporovat v pasivitě a v zaujetí hrdinského postoje, kdy nemocný mlčky snáší své utrpení. Tento postoj mívá horší prognózu, než postoj nemocných, kteří zaujmou bojovný postoj a emočně se projevují. Nikdy neberte nemocnému novou naději a plány do budoucna, i když by byly podle vás zcela nereálné.

Specifika práce na infekčním oddělení

26. dubna 2009 v 10:15 | Maruška =) |  Klinické ošetřovatelské dovednosti
Úseky infekčního oddělení a charakteristika práce sestry

Infekční oddělení je uzavřené pracoviště, z kterého nemohou nemocní odcházet mimo oddělení (kromě nutných vyšetření) a návštěvy je nemohou navštěvovat na pokojích. Provoz infekčního oddělení se řídí hygienicko-epidemiologickým řádem. Na většině infekčních oddělení a klinik jsou hospitalizováni dospělí i děti bez rozdílu věku a pohlaví.
Oddělení jsou rozdělena především podle druhu infekce a stupně bezpečnosti přenosu infekce. Oddělení má mít dostatečný počet malých pokojů (1 až 3lůžkových). Nemocní jsou na nich umístěni podle diagnózy a cesty přenosu. Ideální je, pokud každý pokoj má své sociální zařízení (WC a koupelnu). V komplexu infekčního oddělení má být i infekční JIP pro případnou akutní intenzivní péči.
Součástí oddělení jsou 2 kuchyňky. Jedna slouží k přípravě stravy a nápojů (na oddělení jsou dodávány v instantní podobě), druhá k dezinfekci nádobí, které se vrací od nemocných. Před vrácením do stravovacího provozu se musí použité nádobí dezinfikovat. Používá se buď tzv. termodezinfekce, tj. mytí nádobí v myčkách, nebo se nádobí namáčí do dezinfekčních prostředků podle dezinfekčního harmonogramu.
K dalším místnostem, zajišťujícím bezpečný provoz oddělení, patří čistící místnost s moderními dezinfektory na použité pomůcky (emitní misky, močové láhve, podložní mísy apod.). Tyto dezinfektory usnadňují práci a manipulace s nimi je hygieničtější a chrání personál před nákazou, než běžné mytí a nakládání použitých pomůcek do dezinfekčních roztoků.
Na použité osobní, ložní a ostatní prádlo slouží samostatná místnost. Zdravotnický personál používá při manipulaci s ním ochranné pomůcky (ochranný plášť, ústenku a rukavice). Čisté prádlo je uloženo odděleně.
Na oddělení se odpad třídí, stejně jako na jiných odděleních (zvlášť sklo, komunální odpad, jehly apod.), do speciálních kontejnerů a pravidelně se odváží do spalovny. Odlišnost je u odstraňování zbytků stravy, které se musí likvidovat jako infekční zdravotnický odpad a tekuté zbytky se odstraňují do výlevky k tomu určené.
Na oddělení je stanoven harmonogram úklidu a dezinfekce ploch. Na standardním oddělení a JIP se úklid provádí 3x denně navlhko s použitím dezinfekčních prostředků. Kromě toho se provádí sanitární úklid stěn, podlah, oken, zařízení a pomůcek 1x měsíčně.
Na oddělení se maximálně používají tzv. individualizované pomůcky (příbory, teploměr, skleničky apod.) a pomůcky pro jednorázové použití.
Dodržuje se přísná bariérová ošetřovatelská péče. Například vstup sestry na pokoj s ochrannými pomůckami, příjem nemocných a jiné.
Na oddělení si mohou nemocní přinést věci, které mohou později postrádat. Nesmí se vynášet bez řádné dezinfekce ven a podléhají likvidaci (např. plyšové hračky, knihy). Nemocný používá ústavní osobní prádlo.
V době izolované hospitalizace musí zdravotnický personál zajišťovat psychosociální potřeby nemocných a snažit se je zaměstnávat (zvláště děti).
V případě převozu nemocného s infekčním onemocněním se používá speciální zdravotnické vozidlo s přísným hygienickým režimem. Po vyléčení odchází nemocný vyhrazeným východem.
Po propuštění se provede důkladná dezinfekce lůžka, pokoje a pomůcek, které nemocný používal a se kterými přišel do kontaktu.




Zvláštní péče o zaměstnance pracující na infekčním oddělení

Na infekčním oddělení pracují jen osoby starší 18 let, nesmí zde pracovat těhotné ženy a matky dětí 9 měsíců věku dítěte.
Každý zaměstnanec musí být očkován proti hepatitidě, popř. i dalším infekčním chorobám, pravidelně se podrobuje lékařským prohlídkám.
Každý nový zaměstnanec musí být proškolen v obecné rovině o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ale i specifické ochraně pro konkrétní pracoviště, které se opakuje každým rokem.
Zaměstnanci musí procházet sanitárním filtrem (šatny se sociálním zařízením jsou umístěny mimo infekční oddělení).
Na každém oddělení je jedna místnost vyhrazena k odpočinku a konzumaci jídla a tekutin pracovníků, kromě tyto prostory je konzumace jídla a pití zakázána.
Každý pracovník na tomto oddělení má dodatkovou (rizikovou) 1týdenní dovolenou a dostává rizikový finanční poplatek.


SPECIFIKA PÉČE NA INFEKČNÍM ODDĚLENÍ

Infekční oddělení je specifické oddělení, kde se provádí diagnóza, prevence a léčba infekčních onemocnění. Infektologie je multidisciplinární obor, který není zaměřen specificky orgánově. Je to podobor vnitřního lékařství, který vyžaduje spolupráci s jinými obory, jde především o epidemiologii a preventivní lékařství.
K tomu, aby vznikla infekční choroba je potřeba infekčního agens (mikrobu, viru) a jeho proniknutí do těla člověka a vyvolání reakce organismu na infekci. Vstupní branou infekce bývá nejčastěji respirační trakt, pak infekce označujeme jako kapénkové, dále gastrointestinální trakt (GIT), tyto infekce označujeme jako alimentární, nebo dojde k porušení celistvosti kůže a sliznic (bodnutí, otevřená rána aj.).
Cesta přenosu infekce může být přímá (např. těsným kontaktem vnímavého jedince se zdrojem nákazy), nebo nepřímá (přenos vodou, vzduchem, hmyzem, rukama apod.). než se infekce klinicky projeví (po vniknutí do organismu), uplyne různě dlouhá inkubační doba. Organismus je vybaven řadou obranných imunitních reakcí na ochranu před vznikem infekce, ale vlivem oslabení nebo narušení těchto složitých reakcí může infekcí onemocnět. Před některými infekčními onemocněními nás může ochránit očkování.


Dietní systém

26. dubna 2009 v 10:07 | Maruška =) |  Klinické ošetřovatelské dovednosti
Číslo a název diety
Energetický obsah kJ
Nejčastější indikace
0 - tekutá
6 000
Krátkodobě po operacích
v ústech a na trávicím ústrojí
0S - čajová

Pouze po lžičkách
1 - kašovitá
11 000
Operace na trávicím ústrojí,
vředová choroba
2 - šetřící
12 000
Onemocnění žlučníku, pankreatu,
infarkt myokardu
3 - racionální
12 000
Normální strava
4 - s omezením tuku
11 000
Přechodně u onem. žlučníku, při žloutence,
onem. pankreatu
4S - s přísným omezením tuku
7 000
Akutní zánět žlučníku, infekční žloutenka,
onem. pankreatu
5 - bílkovinná bezezbytková
12 000
Průjmy
6 - nízkobílkovinná
10 000
Onemocnění ledvin
7 - nízkocholesterolová
9 000
Arterioskleróza
8 - redukční
6 000
Otylost
9 - diabetická
8 000
Cukrovka
9S - diabetická šetřící
9 000
Cukrovka provázená onem.
trávicího ústrojí
10 - neslaná šetřící
10 000
Onemocnění srdce a cév s otoky,
onemocnění jater s otoky
11 - výživná
14 000
Pro zvyšování tělesné hmotnosti
12 - strava batolat
8 000
Pro děti od 1,5 do 3 let
13 - strava větších dětí
11 000
Pro děti od 4 do 15 let






- vegetariánská
- bezlepková - nesmí mouku, obiloviny
- dieta na OK - ke zjištění skrytého krvácení do zažívacího traktu (nesmí maso, list. zeleninu, léky,které obsahují železo)
- Schmietova dieta - drží se 3 dny, podává se přesné množství bílkovin, sacharidů, tuků
- kaše a haše - pokud nemocný nemůže přijímat tuhou stravu, aj.




Empatie jak prase

26. dubna 2009 v 8:32 | Maruška =) |  Vtípky

Jo, tak přesně tomuhle se říká empatie... =D Neboli, zdravotník se vcítí "do kůže" nemocného... Jak se asi ten nemocný cítí? =)

Dyskinetická forma DMO

26. dubna 2009 v 8:28 | Maruška =) |  Když se řekne....
Dětská mozková obrna je onemocnění, při kterém dochází k poškození mozku dítěte v průběhu těhotenství, při porodu a někdy i do roku života. Dyskinetická forma DMO je charakterizovaná mimovolními pomalými kroutivými pohyby. Tyto abnormální pohyby postihují obvykle ruce, nohy a někdy i celé horní nebo dolní končetiny. V některých případech je posiženo svalstvo tváře a jazyka, což vede ke grimasování, žmoulavým pohybům úst nebo mlaskání. Nemocní mají problémy se svalovou koordinací potřebnou pro mluvení.


10 mýtů o kojení

26. dubna 2009 v 8:20 | Maruška =) |  Prevence
Jste čerstvou maminkou? Očekáváte příchod děťátka a nevyznáte se v radách o kojení? Tápete, bojíte se, abyste neudělala něco špatně? Mýtů a pověr kolem kojení je mnoho...

Mýtus č. 1


Časté kojené způsoí, že bude miminko příliš tlusté.

Právě plné kojení ušetří dítě budoucí obezity nebi dispozice k obezitě. Tukové buňky, které se během raného období vy vývoji dítěte formují a zmnožují, přetrvávají i v dospělosti v redukované míře.

Mýtus č. 2


Miminka kojená častěji než jednou za tři hodiny budou rozmazlená a budout vyžadovat neustálou pozornost.

Několikadenní novorozenec se kojí zhruba po jedné a půl hodině, má-li chuť. Správná matka neřeší otázku, zda je, či není čas. Kojení je pouhé krmení, je to hlavně úzký kontakt, který náruč matky dítěti dopřává. Malé miminko je správně a nutné chovat, být mu nablízku a ujišťovat je tím, že s námi můž počítat.

Mýtus č.3

Onemocním-li je i moje mléko nemocné a přenáší na dítě bakterie. Musím tedy s kojením okamžitě přestat.

Onemocní-li matka, je logické, že v inkubační době onemocnění stačila nakazit miminko. Avšak zároveň protilátky, které si její tělo na obranu vytvořilo, pokrývajá i potřebu miminka, takž kojit je nejen možné, ale i dokonce nutné.



Je váš domov pro děti bezpečný? IV.

26. dubna 2009 v 7:43 | Maruška =) |  Prevence

Dětský pokoj


Dětské království by mělo být tím nejbezpečnějším místem pro nejmenší.

  • Hračky - navzdory tomu, jak lákavě vypadají, mohou některé hračky zavinit úraz či otravu.
Preventivní opatření:
1. Kupujte pouze ty hračky, které odpovídají věku vašho dítěte. Hračky musím mít atest
bezpenosti a zdravotní nezávadnosti a nesou označení CE. Bohužel se všk stává, že někteří
výrobci dávají toto označení na hračky, které nemají požadováné atesy. Doporučujeme
vybírat hračky v prodejně známé značk, která je zárukou kvality.

2. Dejte pozor na hračky, z nichž lze oddělit součástky, které může dítě vdechnout či
spolknout. Hračky by neměly mít ani ostré hrany.

3. Nekupujte hračky na tržištích a ve stáncích.

4. Sledujte zprávy obchodní inspekce, která před nebezpečnými hračkami varuje.

5. Informace najdete na www.spotrebitele.ifo.cz a www.coi.cz

  • Dětská postýlka - jediné místo, kde dítě může zůstat samo a bez hlídání, musí být zcela bezpečné.
Preventivní opatření:

1. Příčky musí být od sebe vzdálené maximálně 6 cm. Nesmí být nalomené nebo s třískami.

2. Rohové sloupky by neměly přesahovat okrajepostýlk do výšky.

3. Nekupujte postýlku s vyřezávanými ozdobami a knoflky.

4. Matrace by měla být vzdálena od vrchní hrany ohrádky minimálně 60 cm. Kdykoliv bude
ohrádka dole, musíte dítě hlídat.



Nebezpečí číhá na vaše ratolesti i v dalších částech domu nebo na zahradě, vždycky však platí, že malé dítě byste neměli nikdy nechávat bez dozoru!

Je váš domov pro děti bezpečný? III.

26. dubna 2009 v 7:30 | Maruška =) |  Prevence

Koupelna

Koupelna je sice malá místnost, ale o to více musíte na dítě dávat pozor!


  • Horká voda - nejčastěji se stává, že se dítě opaří vodou z kohoutku nebo ze sprchy.
Preventivní opatření:
Pokud máte vlastní kotel, snižte teplotu horké vody, maximálně by měla mít 54 0C.
V případě, že vám teplotu vody dodávají centrálě, poříďte si vodovodní baterie s
regulátorem teploty.



2.

Vanu napouštějte nejdříve studenou vod a potom přidávejte teplotu, a to samé naučte i své
děti.


  • Karma - špatně odvětravaná plynová karma může způsobit, že se v místnostnosti nahromadí zplodiny, dítě ve vaně omdlí a potopí se pod vodu.
Preventivní opatření:
Pravidelně kontrolujte odtah karmy, komín, pokud necháte větší dítě ve vaně chvíli bez
dozoru, nechte otvřené dveře.

  • Elektrické spotřebiče - úraz elektrickým proudem může být i smrtelný!
Preventivní opatření:
1.

Holící strojky, žehličky na vlasy, fény a kulny ukliďte do uzamykatelné zásuvky.


2.

Elektrické zásuvkyopatřete krytkou.

  • Tonutí - ne příliš často se stává, že dítě utone ve vaně. Mějte však na paměti, že tonutí dětí v celé třetině případů končí trvalým poškozením mozku. Pro malé dítě je nebezpečné i málo vody.

Preventivní opatření:

Jedinou radou po rodiče je dítě při koupání hlídat.


Lupus erythematodes

13. dubna 2009 v 9:19 | Maruška =) |  Když se řekne....
Jednás e o kolaps imunity, při kterém vlastní buňky napadají pojivové tkáně. Většinou vede k závažnému orgánovému postižení, především ledvin, mozku, srdce, kůže a pohybového systému. Ke vzniku onemocnění je pravděpdobně zapotřebí kombinace několika faktorů, které vedou ke ztrátě tolerance proti vyvolávajícímu činiteli. Mezi faktory patří genetické vlivy, abnormality v imunitní regulaci, stres, hormonální vlivy, infekce, toxiny, chemikálie, léky a věk.

Marburg

13. dubna 2009 v 9:19 | Maruška =) |  Když se řekne....

Marburg patří do skupiny filovirů. Podobně jako ebola vyvolává krvácivé horečky. Není jasné, odkud pochází, vědci ale zjistili, že se nachází u některých druhů netopýrů, kterým ale nezpůsobuje žádné zdravotní potíže. S virem má problémy Uganda. Epidemie byly dříve zaznamenány i v Angole.

Virus byl objeven v Německu v roce 1967. Tehdy se jím nakazilo 31 zaměstnanců laboratoře od opic dovezených na pokusy z africké Ugandy. Virus objevila skupina vědců pod vedením laureáta Nobelovy ceny, rodáka z města Marburg, Emila von Behringa.


Skok do neznámé vody při koupání může navždy změnit život

13. dubna 2009 v 9:13 | Maruška =) |  Prevence


Skok s odrazem do vody může v neznámém prostředí končit nebezpečným poraněním páteře.


Zlomeniny páteře po skoku do vody jsou jedním z nejnebezpečnějších letních úrazů. I když jejich počty se snižují, stále záchranná služba přiváží do páteřních center dost skokanů. Právě tak se totiž říká pacientům, kteří se přímo po hlavě neopatrně vrhají do ne příliš bezpečných vodních nádrží.
"Skok s odvážným odrazem a šipkou do vody sice na pohled vypadá efektně, pokud se ale jedná o vodní nádrž neznámou, může takové gesto končit nebezpečným poraněním páteře," říká doktor Luděk Prokop z neurochirurgického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.

Mnoho mladých chlapců - vozíčkářů - by o tom mohlo vyprávět. Jak byl bazén příliš mělký, jak se pod hladinou jinak hlubokého rybníka skrýval kámen nebo zbytek kdysi rostoucího stromu.

Při skoku do vody lidé předpokládají, že je zachrání dopředu natažené ruce. Ovšem ve skutečnosti je to často tak, že ruce neudrží prudce padající váhu těla a úderem hlavy dojde k poškození krčních obratlů s okamžitým ochrnutím, které je často spojeno i s náhlým utonutím.

Trauma na celý život

"Poranění páteře představují ohrožení pro celý organismus," říká přední český operatér páteří doktor Jiří Chrobok z uvedeného oddělení Homolky. Vysvětluje, že při úrazech páteře mohou být v lepším případě poškozeny pouze obratle, v horším mícha.
"Mícha bohužel nemá schopnost regenerace, takže při úplném přerušení její funkce již nelze její činnost obnovit," říká doktor Chrobok.
U 40 procent poranění krční páteře a u 20 procent postižení hrudní či bederní páteře bývá současně poškozena i mícha. A porušení míchy je funkční, což je zhruba v 90 procentech případů. Znamená to, že je zachována její anatomická kontinuita, ale je zastavena její funkce, nebo dojde k úplnému jejímu rozdrcení či roztržení.

250 míšních poškození

V České republice dochází každý rok zhruba ke 250 míšním poškozením. Vedou v tom sportovci, ale své sehrávají i pracovní úrazy, dopravní úrazy a jakákoli činnost ve volném čase.
Nejtěžší úrazy utrpí automobilisté, a to v důsledku vysoké kinetické energie.
Například nárazem zezadu může dojít k prudkému švihovému poranění krční páteře s poškozením vazů, vymknutím obratlů až jejich zlomeninou, často následovanou úplným ochrnutím.
Bezpečnostní pásy sníží riziko poranění hlavy, páteře, hrudníku i končetin o 50 až 83 procent a u vzadu sedících pasažérů o 17 až 58 procent.
Prokázalo se také pětinásobně zvýšené riziko smrti pro cestující na předním sedadle automobilu, které bylo způsobeno nepřipoutáním zadního spolucestujícího.

Pády ze žebříku

V létě na zahrádce češeme ovoce a často šplháme do korun stromů. "Poranění vznikají při pádu na hýždě obvykle v dolní bederní páteři a při pádu na záda spíše v hrudní páteři, kde jsou častěji sdružena s míšním poraněním," říká doktor Chrobok.
Oba lékaři tvrdí, že v České republice úrazy páteře lékaři dovedou úspěšně operovat, ale nejsou všemocní. Proto je nezbytné myslet v létě při sportování, skákání do vody, jízdě v automobilu či na motorce na možná rizika.

Následky poranění páteře:

* Poranění nad čtvrtým krčním obratlem: odtud vybíhá brániční nerv, a když ten přestane fungovat, člověk nemůže dýchat ani hýbat končetinami a svaly trupu.´
* Pátý krční obratel: většinou je poškozena funkce déltového svalu a člověk nedokáže zvednout ani ramena.
* Poranění u šestého krčního obratle: člověk jen hýbá rameny, neohne ruku, ani jinak se nehýbá.
* U sedmého krčního obratle: pacient je pouze schopen zvedat paže a ohýbat ruce v loktech.
* Poranění na přechodu krční a hrudní páteře: člověk už může ovládat triceps, natáhnout ruku v lokti a většinou má neúplnou manipulační schopnost ruky.
* Poranění hrudní části páteře: ta je nejzranitelnější a postižení míchy je zde nejčastější. Lidé ochrnou na dolní půlku těla.
* Poranění na úrovni prvního bederního obratle: zde končí mícha a při jejím porušení má pacient ochrnuty dolní končetiny a porušenou funkci svěračů.
* Poranění u druhého bederního obratle: zde odstupují již jen nervové kořeny a jejich poranění může znamenat částečné poškození funkce svalstva dolních končetin. Člověk většinou není schopen samostatného stoje a chůze, často má omezenou citlivost dolních končetin a funkci svěračů.
* Poranění nižších bederních obratlů: podle výšky a rozsahu poranění je ovlivněna hybnost dolních končetin a svěračů, tedy močení, stolice, ale také erekce, citlivost genitálií.

Letní radovánky a jejich nepříjemné následky v podobě pohlavních nemocí

13. dubna 2009 v 9:08 | Maruška =) |  Prevence
Nezávazný sex a flirt k létu a dovoleným prostě patří, bohužel také časté následky těchto aktivit - pohlavně přenosné choroby. Známe jich asi 25 druhů, přičemž většina z nich patří mezi tropické nemoci, tudíž jsou mnohdy velmi choulostivé na chladnější počasí a v našich podmínkách nepřežijí. Přesto na to nelze spoléhat.
Sexuálně přenosné choroby opravdu nelze podceňovat a nejedná se jen o tu nejhorší možnou variantu - tedy virus HIV. Smrtí mohou skončit i další choroby a to zvlášť pokud nejsou včas odhaleny a léčeny.

Nejznámější bakteriální pohlavně přenosné choroby
Podle lékařů je velmi pozitivní, že tyto nemoci lze velmi účinně léčit, ovšem za podmínky, že se s léčbou začne včas.
Kapavka a chlamydie
- 75 až 80 % nemocných s těmito chorobami nemá vůbec žádné příznaky. Upozornit na ně může pálení při močení a hnisavý výtok z pochvy
- lze je zjistit během tří a šesti dnů od nákazy
- nejúčinější léčbou jsou antibiotika
- neléčení může mít za následek neplodnost
- prevencí je chráněný styk a nebo návštěva u lékaře, kde je vhodné si nechat udělat kultivaci z pochvy
Proradná syfilis
- asi dva týdny po infikování se utvoří na těle bolák, který však velmi brzy zmizí. O několik týdnů později se utváří skvrnitá plocha s červenou vyrážkou a to zejména na dlaních a ploskách nohou. A za další šas si najdou bakterie - spirochety nové místo k životu - svaly, mozek nebo nervy. Pokud není syfilis ani v tomto stádiu léčena, může se stát, že se nemocný cítí naprosto zdráv a to po dobu až dvaceti let, než u něho propukne poslední stádium nemoci, které je velmi odpudivé a nevratné, dokonce smrtelné
- nejúčinější léčbou je Penicilin
- obzvlášť nebezpečné je toto onemocnění v těhotenství, kdy může způsobit vrozené vývojové vady či úmrtí plodu

Sexuálně přenosné choroby způsobené viry

Záludnost těchto chorob spočívá především v tom, že viry lze sice léčit, ale ne zcela vyléčit. To znamená, že viry nejsme schopni zabít nějakými přípravky, ale můžeme posílit náš imunitní systém, který si s ním může sám poradit. U některých virů se pak můžete úplně zotavit a stanete se doživotně imunní. Některé viry ve vašem těle zůstanou navždy.
Herpes - aneb pásový opar
- patří mezi nejnakažlivější onemocnění vůbec, přenáší se kontaktem kůže
- inkubační doba je 2-21 dní - během níž se objeví léze a mohou se objevit i neurologické příznaky - bolest po celé délce nohy, bolest pánve či bolení celého těla, často může dojít k postižení nervů vedoucí k močovému měchýři, což vede k obtížnému močení. Občas se objeví i příznaky chřipky jako je malátnost či bolest kloubů
- u některých lidí se neobjeví hned žádné příznaky, ale až po nějaké době např. po dvou letech při nějaké větší fyzické či psychické zátěži
- největší bolest způsobují léze - puchýřky (v pochvě, na stydkých pyscích, na čípku a konečníku), které posléze prasknou a stanou se z něj otevřené boláky. Současně dochází ke zduření uzlin v tříslech. Obvykle trvají 7-10 dní, pak zmizí
- primární výsev je velmi nebezpečný v těhotenství, kdy může způsobit mnoho komplikací - přenos na novorozence a poškození jeho mozku
- velmi zřídka se může objevit recidiva - vše je závislé na vaší psychické rovnováze a imunitním systému
- nejvhodnější léčbou jsou antivirotika, jejichž dávkování se stanovuje dle celkového stavu organismu

Lidský papilomavirus aneb HPV

Jakákoliv bradavice na těle je způsobena některým druhem HPV a je přenosná kožním kontaktem. Až u 90 % žen se HPV objevuje v podobě téměř neškodného viru, jenž zmizí během tří až pěti let bez příznaků a poškození.
Existuje téměř 100 druhů HPV, nebezpečné jsou však pouhé dvě skupiny - nítkorizokové viry / způsobují bradavice na genitáliích / a vysokorizikové kmeny - způsobují rakovinu děložního čípku.
Bradavice na genitáliích jsou nevzhledné a velmi nakažlivé a lze je odstranit laserem, mrazem či odříznutím, případně hned několika alternativními metodami.
Až jedna desetina HPV způsobuje rakovinu děložního čípku. Při včasném zjištění existuje velmi účinná léčba. Proto je tolik důležité preventivní vyšetření tzv. cytologie, na které má každá žena nárok jednou ročně zdarma. V každém případě zde již existuje účinné očkování.

Žloutenka typu B
- až 10 % dospělých na žloutenku typu B zemře
- projevuje se často jako velmi silná chřipka - extrémní únava, horečka, zvracení, zežloutnutí kůže, tmavá moč, světlá stolice - zvláštním znamením je i fakt, že kuřák z nějakého důvodu přestane mít chuť na cigaretu
- dochází k napadení jater a při velmi těžkém průběhu může dojít až k rakovině jater
- neexistuje žádná skutečná léčba tohoto onemocnění - důležitý je klid na lůžku, dieta a trpělivost. Existují léky, díky kterým nedochází tak často k poškození jater
- nejlepší prevencí je očkování

Virus lidského imunodeficitu aneb HIV

Velmi záludné a přitom zákeřné onemocnění, na které doposud neexistuje žádná léčba, jenž by ho dokázala zcela vyléčit. Shrnout toto onemocnění do pár řádků je velmi obtížné, proto se mu budeme věnovat zcela samostatně v některém z příštích článků.

Pohlavně přenosní paraziti

Mezi parazity lze zařadit vše od jednobuněčných organismů až po hmyz. Paraziti nemohou žít bez hostitele a nedokáží proniknout do zdravé buňky. Léčba se odvíjí dvojím způsobem - buď lékaři nechají parazity být a nebo je zničí. Záleží na tom, jak moc nás obtěžují.
Trichomonas
- pohlavně přenosný parazit, jenž vzácně mohou žeńy získat např. v bazénu
- jedná se o jednobuněčný organismus s ocáskem
- muži jsou bezpříznaků, u žen se objevuje nazelenalý zpěněný výtok a pocit pálení
- inkubační doba je zhruba týden
- účinná jsou antibiotika, která si s parazitem lehce poradí

Vši neboli muňky či filcky
- přestože vši nejsou tolik přenosné - lze je získat velmi jednoduchou cestou - např. z oblečení, ze židle, pohovky či postele
- příznakem je obrovské svědění a také když u vytrhlého chloupku naleznete malou lesklou bílou tečku - vší vajíčko
- velmi účinné jsou některé šampóny, případně vyčesání vajíček a potom také vyčištění všech věcí, s kterými jste přišly do styku

Neobvyklá dg.

13. dubna 2009 v 0:50 | Maruška =) |  Vtípky
Trochu zvláštní dg. nemyslíte? =)

Sezónní alergická rýma

13. dubna 2009 v 0:42 | Maruška =) |  Prevence

Co je alergie?

Alergie je nepřiměřená reakce organismu na látky, se kterými se většina z nás setkává ve svém prostředí bez problémů. Alergie představuje "přehnanou" reakci imunitního systému na běžné, neškodné látky, např. na pyly různých trav. Látky, které u přecitlivělého jedince spouštějí alergickou reakci, se nazývají alergeny.

Jaká jsou hlavní sezónní alergická onemocnění?

Nejrozšířenější je sezónní alergická rýma, které se říká "senná rýma". Název je nepřesný, protože se zpravidla jedná o alergii na pyly. Správně tedy mluvíme o polinóze, nebo-li o pylové alergii.

Pozor! Sezónní alergická rýma může být i prvním projevem dosud skryté alergie celoroční - např. alergie na zvířata, roztoče domácího prachu, apod., nebo může doprvovázet jiné celoroční alergické onemocnění, např. průduskové astma.


Hippokratova přísaha

13. dubna 2009 v 0:03 | Maruška =) |  Etické kodexy a jiné zásady
Přísahám při Apollonovi, bohu lékařství, při Aeskulapovi, Hygiei a Panacei i při všech bozích a bohyních a dovolávám se jejich svědectví, že podle svých sil a svědomí budu tuto přísahu a tyto závazky řádně zachovávat. Svého učitele v tomto umění budu ctít stejně jako své rodiče a vděčně mu poskytnu všechno nutné, ukáže-li se toho potřeba; také jeho potomky budu pokádat za bratry a budou-li se chtít naučit tomuto umění, vzdělám je v něm bez nároku na odměnu a jakékoliv závazky. Rovněž umožním jak svým synům a dětem svého učitele, tak žákům, kteří se slavnostně zavázali lékařskou přísahou, aby se podíleli na výuce a přednáškách i celé vědě, jinému však nikomu. Způsob svého života zasvětím podle svých sil a svědomí prospěchu nemocných a budu je chránit před každou úhonou a bezprávím. Ani prosbami se nedám pohnout k podání smrtícího léku, ani sám k tomu nedám nikdy podnět. Stejně tak neposkytnu žádné ženě prostředek k vyhnání plodu; zachovám vždy svůj život i své umění čisté a prosté každé viny. Neprovedu řez u žádného nemocného, který trpí kameny, ale odevzdám ho mužům v tomto oboru zkušeným. Ať přijdu do kteréhokoliv domu, vejdu tam jen ve snaze pomoci nemocným vyhýbaje se všemu podezření z bezpráví nebo z jakéhokoliv ublížení. Stejně tak budu vzdálen touhy po smyslových požitcích se ženami a muži, jak se svobodnými tak s otroky. Uvidím-li nebo uslyším-li při své lékařské praxi nebo v soukromém životě lidí něco, co by mělo být utajeno, pomlčím o tom a zachovám to jako tajemství.
Budu-li tuto přísahu zachovávat a řádně plnit, nechť je mi dopřáno žít navždy šťastně, požívat úcty u všech lidí a těšit se z plodů svého umění. Jestliže ji však poruším a poskvrním, staniž se mi pravý opak.

Evropská charta pacientů seniorů

13. dubna 2009 v 0:01 | Maruška =) |  Etické kodexy a jiné zásady
Doporučení Evropské sekce Mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997 ve znění, které bylo v roce 1998 schváleno výbory České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP a České alzheimerovské společnosti

Obsah
Úvod
1. Obecné zásady
2. Informace a komunikace
3. Podpora zdraví
4. Léky
5. Transport
6. Zdravotní problémy
- paměť
- pády a zhoršení hybnosti
- inkontinence
7. Nemoc
8. Rekonvalescence a rehabilitace
9. Propuštění z nemocnice
10. Denní centra
11. Respitní péče
12. Komunitní a sociální služby
13. Změna domova


Deklarce o prosazování práv pacientů v Evropě

12. dubna 2009 v 23:59 | Maruška =) |  Etické kodexy a jiné zásady

OBSAH

1. PRÁVA PACIENTŮ
2. INFORMACE
3. SOUHLAS
4. DŮVĚRNOST A SOUKROMÍ



  1. PRÁVA PACIENTŮ


1.1. Lidská práva a hodnoty ve zdravotní péči
1.1.1. Každý má právo na respekt vůči své osobě, jako lidské bytosti.
1.1.2. Každý má právo sám o sobě rozhodovat.
1.1.3. Každý má právo na tělesnou a duševní nedotknutelnost a na bezpečnost své osoby.
1.1.4. Každý má právo na respekt vůči svému soukromí.
1.1.5. Každý má právo na to, aby byly respektovány jeho morální zásady a kulturní hodnoty, náboženské a filozofické přesvědčení.
1.1.6. Každý má právo na takovou ochranu zdraví, jakou je možno zajistit preventivními opatřeními a zdravotní péčí a možností usilovat o nejvyšší dosažitelnou úroveň svého zdraví.



Deklarace práv duševně postižených lidí

12. dubna 2009 v 23:57 | Maruška =) |  Etické kodexy a jiné zásady
  1. Duševně postižený občan má, pokud je to jen možné, stejná práva jako ostatní občané.
  2. Duševně postižený občan má nárok na přiměřené lékařské ošetření a terapii odpovídající jeho potřebám, jakož i nárok na takové vzdělání, trénink, rehabilitaci a podporu, které co nejvíce mohou rozvinout jeho možný potenciál a schopnosti.
  3. Duševně postižený občan má právo na hospodářské zajištění a přiměřený životní standard
  4. Tam, kde je to možné, měl by duševně postižený žít se svojí vlastní nebo opatrovnickou rodinou a s ní společně sdílet život
  5. Duševně postižený občan má právo na kvalifikovaného opatrovníka, pokud je to k jeho blahu a zájmům žádoucí.
  6. Duševně postižený občan má právo na ochranu před zneužíváním, pohrdáním a ponižujícím jednáním
  7. Pokud duševně postižený občan není v důsledku svého postižení schopen v plném rozsahu využít všechna svá práva, nebo pokud by bylo nutné některá nebo všechna práva omezit či odejmout, musí se při průběhu omezení nebo odejmutí práv prokázat příslušná právní jistota proti jakékoliv formě zneužití