Náplň práce všeobecné sestry – teorie x praxe

7. února 2014 v 10:00 | Maruška |  Vtípky
Činnosti všeobecné sestry jsou pevně zakotvené ve vyhlášce 55/2011 Sb. Vyhlášky jsou psány jazykem právním, občas jim není rozumět, takže jsem se pokusila převést vyhlášku do jazyka českého.


Všeobecná sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména může (to znamená, že nemusí???)

Teorie: vyhodnocovat potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových faktorů, a to i za použití měřicích technik používaných v ošetřovatelské praxi (například testů soběstačnosti, rizika proleženin, měření intenzity bolesti, stavu výživy),
Praxe: vyplňuje s pacientem hromadu lejster, zejména při příjmu. Lejstra zakládá do dokumentace. Pokud tam jsou, nikdo si toho nevšimne, ale běda, jak tam nejsou.

Teorie: sledovat a orientačně hodnotit fyziologické funkce pacientů, to je dech, puls, elektrokardiogram, tělesnou teplotu, krevní tlak a další tělesné parametry,
Praxe: po různých patrech budovy shání EKG. Často budí pacienty vyzbrojená tlakoměrem, teploměrem a dalšími "měry" a rozhoduje, zda teplota 37,5 už je natolik nenormální, aby povolala lékaře k ordinaci Paralenu.

Teorie: pozorovat, hodnotit a zaznamenávat stav pacienta,
Praxe: vyplňuje ošetřovatelskou dokumentaci

Teorie: zajišťovat herní aktivity dětí,
Praxe: pouští dětem televizi a sleduje, zda si děti nehrají s nebezpečnými předměty nebo neprovádějí život ohrožující kaskadérské kousky v podobě přelézání postýlky apod. Při troše štěstí si zvládne hrát chvíli s nimi nebo přečíst pohádku na dobrou noc

Teorie: zajišťovat a provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky),
Praxe: máchá diagnostické proužky v potenciálně infekčních tekutinách - nejčastěji moč a krev

Teorie: provádět odsávání sekretů z horních cest dýchacích a zajišťovat jejich průchodnost,
Praxe: bojuje s odsávačkou v různém stupni funkčnosti

Teorie: hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůže a chronické rány a ošetřovat stomie, centrální a periferní žilní vstupy,
Praxe: převazuje rány, pokud má čím

Teorie: provádět ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitační ošetřování, to je zejména polohování, posazování, dechová cvičení a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu hybných a tonusových odchylek, včetně prevence dalších poruch z mobility,
Praxe: manipuluje s pacienty, povětšinou těžkými a špatně pohyblivými a zajišťuje pro ně rukavici na nafukování

Teorie: provádět nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti,
Praxe: přesvědčuje pacienty k pohybu

Teorie: edukovat pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně informační materiály,
Praxe: učí pacienty a jejich rodiny, jak pečovat. Při tvorbě edukačních materiálů je třeba se předem smířit s tím, že velké určité procento pacientů je nebere na vědomí.

Teorie: orientačně hodnotit sociální situaci pacienta, identifikovat potřebnost spolupráce sociálního nebo zdravotně-sociálního pracovníka a zprostředkovat pomoc v otázkách sociálních a sociálně-právních,
Praxe: v případě potřeby volá sociální pracovnici, pokud je nějaká k dispozici. Když není, sestra obvolává příslušné LDN a snaží se pacienta někam umístit.

Teorie: zajišťovat činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů,
Praxe: zajišťuje volné a čistě povlečené lůžko, uložení pacienta, uložení věcí pacienta, administrativní činnosti, informace příbuzným o hospitalizaci, objednání pacienta na kontrolu po propuštění, objednání odvozu nebo převozu, doprovod při odvozu nebo převozu, svačinu při odvozu nebo převozu atd. Vlastními silami přemisťuje nemocného na lůžku včetně nočního stolku, k tomu je třeba přemístit většinou ještě další lůžka na pokoji, aby se s lůžkem vyjelo. Sepisuje obrovské množství osobních a někdy obskurních věcí pacientů (např. šroubovák).

Teorie: provádět psychickou podporu umírajících a jejich blízkých a po stanovení smrti lékařem zajišťovat péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta,
Praxe: pečuje o umírající a jejich blízké, předává příbuzným pozůstalost, myje mrtvé tělo a v případě potřeby ho sama odváží do márnice

Teorie: přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky, včetně návykových látek10), (dále jen "léčivé přípravky"), manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu,
Praxe: během podávání léků se minimálně 5x vrací na sesternu pro lék, který na vozíku chybí, aby zjistila, že chybí i v lékárně. Každý den či týden oblézá lékárnu, lednici a různé sklady a zapisuje jejich teplotu (nejlépe v každé polici zvlášť). Rovněž aktivně vyhledává léky s prošlou exspirací. Při každém předávání služby odemyká trezor, počítá opiáty a zamyká trezor. Díky zamykání léků a všeho možného má více klíčů než kastelán. Uklízí lednici a skříň s léky.

Teorie: přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky11) a prádlo, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
Praxe: počítá čisté prádlo. Počítá špinavé prádlo a odesílá prádlo do prádelny. Jeho dostatečnou zásobu vytváří handlováním podložek a prostěradel s jiným oddělením.

Všeobecná sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče. Přitom zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným postupům, na základě indikace lékaře je provádí nebo při nich asistuje, zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména může

Teorie :podávat léčivé přípravky s výjimkou nitrožilních injekcí nebo infuzí u novorozenců a dětí do 3 let a s výjimkou radiofarmak; pokud není dále uvedeno jinak,
Praxe: podává léky do žíly, do svalu, pod kůži, na kůži, ústy, do konečníku, do nosu, do ucha, do oka a sleduje, zda pacient léky přijal, aniž se osypal vyrážkou

Teorie: zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,
Praxe: hlídá, aby si pacient podesáté nestrhl kyslíkovou masku

Teorie: provádět screeningová a depistážní vyšetření, odebírat biologický materiál a orientačně hodnotit, zda jsou výsledky fyziologické,
Praxe: odebírá potenciálně infekční materiál ( krev, moč, hleny, stolici apod) a hodnotí, který výsledek je nutné hlásit lékaři neprodleně, ošetřuje nemocné tuberkolózou, syfilys, svrabem, HIV pozitivní a s jinými nebezpečnými chorobami. Výsledky většiny z nich jsou patologické. Běhá s materiálem a s výsledky do laboratoře a zpět.

Teorie: provádět ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů,
Praxe: viz výše - převazuje rány, pokud má čím a navíc ještě občas musí připomenout lékaři, že ten týden starý drén je třeba opravdu zrušit

Teorie: provádět katetrizaci močového měchýře žen a dívek nad 10 let, pečovat o močové katétry pacientů všech věkových kategorií, včetně výplachů močového měchýře,
Praxe: cévkuje ( proč to psát tak jednoduše, že?) a zodpovída za vyměnu a průchodnost PMK

Teorie: provádět výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádět nazogastrické sondy pacientům při vědomí starším 10 let, pečovat o ně a aplikovat výživu sondou, případně žaludečními nebo duodenálními stomiemi u pacientů všech věkových kategorií,
Praxe: strká pacientům do nosu, do úst nebo do krku hadičky různé délky a průměru a do hadiček podává tekutiny konzistence mléka či kaše.

Teorie: provádí výplach žaludku u pacientů při vědomí starších 10 let.
Praxe: podobně jako předchozí případ, ale tady sestra z pacienta tekutiny nevábné barvy a zápachu naopak vytahuje

převzato z: http://www.osetrovatelstvi.info
 

7 vět, které by sestry neměly říkat!

31. ledna 2014 v 21:13 | Maruška |  Vtípky
1. Dneska bude klidná směna
V okamžiku, kdy si tohle řeknete, je pravděpodobné, že si do konce směny nesednete ani k dokumentaci. Doposud klidní pacienti začnou zvonit, zcela kompenzovaný diabetik upadne do hypoglykémie a naprosto imobilní pacienti začnou opouštět lůžka.


2. Dobře, že nemáme místo, alespoň nebude příjem
Nejlepší způsob, jak dělat přistýlku na beznadějně přeplněném pokoji.

3. Jak se asi má pan AB, už tady dlouho nebyl…
Máte chronické pacienty, kteří se k vám vrací? Raději na ně nemyslete. Znáte to: My o vlku a příjem za dveřmi…

4. Neobjednáme si pizzu?
Jakmile ji přivezou, je téměř 100% pravděpodobnost, že nebudete mít čas ji sníst.

5. Vy máte skvělé žíly!
Bez ohledu na to, jak krásné jsou pacientovy žíly, neříkejte to nahlas. I do zdánlivě krásné žíly se nemusíte trefit a ještě budete vypadat jako blbec.

6. Tu postel uděláme až za chvíli.
Nechte lůžku po odchodu nepovlečené a můžete se vsadit, že ho budete ihned potřebovat pro nového pacienta.

7. Dnes potřebuju rychle předat službu a odejít včas.
Naprosto neselhávající způsob, jak si zajistit nejvíce práce na konce směny.

P.S. Nevím, kdo to vymýšlel, ale je to 100% pravdivé. Alespoň co z nám ze své praxe. =)

Převzato z: http://www.osetrovatelstvi.info

Obnovená funkce Hlavní sestry ČR

28. ledna 2014 v 9:15 | Maruška |  Z per našich nejvyšších...
Nevím kolik z Vás zaregistrovalo, že od loňského roku (od listpadu 2013) ministr zdravotnictví Martin Holcát, ministr v demisi obnovil funkci hlavní sestry pro ČR. Pro ty znalé je to stejná osoba, která byla do téhož data naměstkyní pro ošetřovatelství a nelékařské obory či jak se to na tom MZČR jmenovalo. Hlavní sestrou ČR je tady pní Mgr. Alena Šmídová. Hlavní sestra pro ČR by měla zastupovat zájmy zdravotních sester, jejichž počet v Česku přesahuje 100 tisíc.

Jen doufám, že jako hlavní sestra budu zastupovat i nás sestry v médiích a nebudou tam pořád ukazovat tu populistickou bývalou paní ministryní. Přece jenom když jsme my Češi na ty funkcé, tak paní Šmídová jí má a mohla by jí pěkně využit pro zastupování nás sester tedy před veřejností. Přece jenom podle veřejnosti - podle výzkumu veřejného mínění (myslím v roce 2012, asi jo, be v tom roce jsem psala svou absolventskou práci a tehdy to byla zbrusu nová statistika) jsme 3. na žebříčku nejvíc tolerovaných a nejvíc cenněných povolání.


O tom, že jsme sestry šikovné se všude ví. =)
 


Vzdělávání sester v EU - Vznik a vývoj "nové" koncepce pro ošetřovatelství v Evropských zemích

24. ledna 2014 v 21:02 | Maruška |  Teorie ošetřovatelství
Tento příspěvek není ničím novým, jen je shrnutím za poslední pár let, co jsem zde nebyla, protože za mé nepřítomnosti se toho jistě mnoho událo. Musím všechny čtenáře upozornit, že tento úryvek je část mé Absolvenstké práce na VOŠZ na téma Uplatnění všeobecných sester v Evropské unii. Proto zde uvedu jen text v úryvkách, nikoliv celý text z mé práce. Přece jenom internet je pro všechny dostupný. =) Nennechte se zaleknou začátkem, neboť ten, plynule pak navazuje další mezníky v nové koncepci ošetřovatelství.

Vznik a vývoj nové koncepce pro ošetřovatelství v Evropských zemích

  • V roce 1977, 30. Světové shromáždění pod patronací WHO, stanovily tyto rezoluce: Rezoluce č. 30.43 "Zdraví pro všechny do roku 2000" a Rezoluce č. 30.48 "Význam zdravotních sester a porodních asistentek v primární péči".
  • Přijetím ALMA-ATSKÉ deklarace v roce 1978 se mění vzdělání, praxe a výzkum zaměřené na primární péči".
  • V roce 1981, 34. Světové zdravotnické shromáždění. Globální strategie se stanovuje jako "Zdraví pro všechny do roku 2000". Klade se důraz na individuální i kolektivní národní odpovědnosti za zdraví populace. Mimořádná pozornost se přikládá profesní přípravě zdravotnických profesionálů (je nutné přehodnotit jejich počet, typ a kvalitu). Úsilí o zavedení vzdělávání na lékařských fakultách.
  • V roce 1988, 1. Evropská konference WHO o ošetřovatelství ve Vídni. Přijata deklarace o nutnosti změn dosavadní praxe a vzdělávání sester v ošetřovatelství. Inovované služby zaměřit více na zdraví než na nemoc v souladu s Evropskou strategii "Zdraví pro všechny".
  • V roce 1989, 42. Světové zdravotnické shromáždění, ze kterého vyplývá rezoluce č . 42.27 "O posílení ošetřovatelství a porodní asistence v rámci podpory strategií ("Zdraví pro všechny"). Zapojení sester do plánování a řízení ošetřovatelství a zdravotnických aktivit v zemi.
  • Na 45. Světovém shromáždění v roce 1992 se klade především "Důraz na řízení ošetřovatelství sestrami".
  • V roce 1996 přijata Lublaňská charta o reformě zdravotní péče. Ve stejném roce se koná Mezinárodní komise expertů pro ošetřovatelskou praxi. Z ní vyplývají úkony závazné i pro ČR.
  • Na 51. Světovém zdravotnickém shromáždění v roce 1998, které se koná v Ženevě, přijata nová strategie WHO - "Zdraví 21 - Zdraví pro všechny v 21. století", na jejichž základě je připravován program EUROHEALT pro období 2000-2005.
  • 15. - 17. července 2000, II. Konference WHO v Mnichově, která je věnovaná ošetřovatelství a porodní asistenci.
  • V lednu roku 2003 přijat zákon o nelékařských povoláních.
  • 19. - 21. září 2003 se koná v Praze konference ministrů zdravotnictví deseti evropských zemí, kde přijata Pražská deklarace.
  • Vstupem ČR do EU v roce 2004 se stává Česká asociace sester právoplatným členem stálé komory sester v EU - ICN-PCH.
  • Ve dnech 23. - 24. února roku 2004, přijata Dublinská deklarace (Partnerství v boji proti HIV/AIDS v Evropě a střední Asii).
  • 4. dubna 2004, konference ministrů zdravotnictví přistupujících zemí.
  • Evropská komise, 23. října 2007 dokument "Zdraví v Evropě 2008 - 2013", který určuje priority v péči o zdraví Evropanů.
  • Od 30. června do 31. prosince 2009, předsednickou zemí pro EU Švédsko.
  • 1. - 3. října 2009, ve Švédsku Stockholmské setkání hlavních sester ministerstev zdravotnictví členských států. Stanoveny priority v ošetřovatelství - partnerství lékař - sestra - pacient/klient; péče orientovaná na klienta, podpora kompetencí sester, prevence pochybení aj.

Decit soběstačnosti (sebepéče)

21. ledna 2014 v 9:05 | Maruška |  Interní ošetřovatelství

Porucha nebo-li deficit soběstačnosti je jeden z nejběžnějších problémů na interním oddělení. Vzhledem ke spektru nemocí, které se zde vyskytjí a k vyššímu či vysokému věku nemocných.

Příčinou mohou být porušené motorické nebo kognitivní funkce (např. onemocnění pohybového aparátu, nervové, metabolické a endkorinní poruchy, porucha zrakových funkcí, poruchy vědomí, imobilita, demence, slabost a únava aj.).

Narušené oblasti sebepéče:
  • neschopnost udržovat tělesnou hygienu
  • neschopnost přijímat potravu
  • neschopnost se oblékat
  • nechopnost ve vyprazdňování
  • neschopnost pohybu na lůžku
  • neschopnost lokomoce těla na vzdálenější úsek
Poruchu soběstačnosti / sebepéče u pacienta doprovází i vlivy např. nechuť k provádění činností, nedostatek motivace, bolest, neklid, deprese, stav napětí, úzkost a mnoho dalších.

Cíl ošetřovatelské péče
  • provádět yhgienu samostatně, či s dopomocí personálu
  • nemocný se dokáže sám najít a napít
  • pacient se zvládne obléknout, případně použije správné kompenzační pomůcky
  • nemocný si dokáže dojít na toaletu, případně umí použít pomůcky k vyprazdňování
  • nemocný zvládá aktivní poloh yna lůžku
  • nabídnout pomoc v případě potřeby nemocnému
  • nemocnám má mít pocit pohodlí a spokojenosti ze samostatně vykonané činnosti
Zhodnocení soběstačnosti pacienta
V nemocničních zařízeních se zpravdila soběstačnost nemocného hodnotí při příjmu nemocného, při jeho změně stavu během hospitalizace a při propušttění do domácího prostředí. Je nutné zhodnotit pacienta co nejpřesněji. Zpravidla se na hodcení soběstačnosti používá (a zatím jsem ani neviděla, že by se použovala něco jiného, ale pokud ano, tak mi napište) test ADL - activities of daily living - např. Bartelův test základních všedních činností. Existují i jiné testy a škály např. Klasifikace funkčních úrovní sobepéče podle Marjory Gordonové, nebo Test ošetřovatelské zátěže podle Svanborga, ale zde ještě nemám zpracovány. =)

CAVE! Špatné stanovení úrovně soběstačnosti může být příčinou vzniku kompliací (např. imobilizační syndrom. Informace proto o soběstačnosit nemocného získává nejen rozhovorem, ale i pozorováním.

Zhodnocení celkové úpravy a vzhledu nemocného
Hodnotíme celkový vzhled nemocného, toho jak je upraven, zda-li má čisté oblečení, upravené vlasy a nehty, čistou kůži, jestli používá nějaké pomůcky (např. zubní protézu, inkontinentní, naslouchadlo, brýle, aj.)

Posouzení stavu kůže
Hodnotíme barvu a turgo kůže, změny na kůži (vyrážka, zarudnutí, otoky, otlaky, odřeniny, poranění, chronické defekty, jizvy - po operačních výkonech, pozhojiných defektech, podlitiny a jiné ktevní výrony, atd.) ochlupení, pocení, případně stav hydratace kůže.

Anamnéza nemocného při přijetí, by měla být sepsána co nejdříve po přijetí na lůžkové oddělení, nejpozději však do 24 hodin! Anamnéza je objektivní doklad o tom, v jakém stavu pacient přišel do zařízení případně na oddělení, a pracovník - sestra se vyhne případným potížím v případném soudním sporu. Já osobně preferuji pokud se spletu, jako třeba já, případně někdo, kdo vyplňuje anamnézu v rámci školní praxe, píši opr. nebo corr. + podpis a razítko. Ve většině nemocnicích to není zvykem, ale člověk, alespoň má poslezé doklad, že chyba byla zaznaména omylem a ne úmyslně posléze. =) Někde píšou i případně datum, ale to do těch našich anamnéz, opravdu už nejde většinou vepsat, aby i ostatní údaje zůstaly čitelné. =)

Plánování a realizace ošetřovatelské péče jistě zvládne každý si doplnit sám. =)


Jinak čerpáno z knihy Šafránková A., a kol. Interní ošetřovatelství

Zkušenost ze zahraniční stáže v geriatrickém zařízení

17. ledna 2014 v 20:31 | Maruška |  Zkušenosti ze stáži
Už Jan Ámos Komenský tvrdil, že po do studování, by se mělo odjet do zahraničí a tam sbírat zkušenosti a praxí. To byl i můj sen. Ovšem život plány a sny mění. Ale díky jedné zkušenosti ve Vídni, kde jsem byla na měsíční stáži v Geriatrickém centru Favoriten si mohu představit a také mohu alespoň srovnat péči o seniory u nás a v zahraničí. V roce 2011 jsem měla možnost v rámci denního studia VOŠZ Ostrava odjet na tuto stáž převážně díky Mgr. Ilony Černíkové a také bývalé paní ředitelky PhDr. Ivy Pelikánové. Nechci zde zveřejňovat celý průběh praxe, ale jen pro obrázek něco málo. Některé poznatky zveřejním posléze v třeba v jiných příspěvcích. =)

Něco málo o Geriatrickém centru Favoriten
Toto a mnohé jiné zdravotní a sociální zařízení spadá pod seskupení Wiener Krankenanstaltenverbund /KAV/. Konkrétně ve Vídni je celkem prozatím 11 geriatrických center. Geriatriezentrum Favoriten (GZ) je v provozu od roku 2003. Zařízení je patří do skupiny Sozialmedizinischen Zentrums Süd, které tvoří nemocnici Císaře Františka Josefa a dětskou nemocnici Buhumíra z Preyer. Sociální a medicínské centrum Jih je v 10. okrsku Vídně. Pobyt zde v GZ je na neomezenou dobu. Lze tedy přirovnat k sociálnímu zařízení typu Domov pro seniory u nás. Samotné GZ se dělí na denní centrum - nebo-li denní stacionář, stanici pro akutní geriatrii a ošetřovací jednotky (tzv. PWB).

Ošetřovací jednotky PWB
V GZ Favoriten celkem 8.PWB nebo-li ošetřovací jednotek. Kapacita jedna PWB je 24 lůžek. Klienti platí měsíčně 3000 euro za svůj pobyt. (Pro většinu seniorů je to obrovská suma. Bylo mi vysvětleno, že sociální systém v Rakousku funfuje naprosto jinak než u nás. Proto ho zmíním jen okrajově.) V době mé praxe se sestry připravaly na zavední modifikovaného ošetřovatelského modelu do praxe, který je standartní v takových zařízeních pro celou Vídeň a to konceptuální model deficitu sebepéče podle Dorothy Elisabeth Orem. Bohužel tato skutečnost nastala až po nějaké době po mém odjezdu, takže nemůžu referovat o jeho aplikaci. Na denní službě byla 1 DKGS (kvalifikovaná všeobecná sestra) na šest pacientů a další pomocný personál. Na noční službě pak 1 DKGS na 1-2 PWB a 1 ošetřovatelka. Na jedné stanicí byly 4 jednolůžkové pokoje a 5 dvoulůžkových pokojů. Pokoje byly vybaveny standartním vybavením - polohovací postelí s nočním stolkem, jídelní stolek, šatní skříň a sociálním zařízením, které bylo v každém pokoji bez bariérové! (Tahle vymoženost v našich zařízeních mnohdy ještě chybí. Stejně tak jako v u mého zaměstnavatele B). Obyvytelé si mohli pokoje dovybavit i svým nábytkem, toho většinou využívali senioři na jednolůžkových pokojí. Mezi jedním z obvytelů je i jedná klientka v produktivním věku, která tou dobou byla cca 23 let ve vigilním kómatu. (Zde jsem se také poprvé setkala s Bazální stimulací v praxí a posléze se rozhodla absolvovat kurz BS.)

V tomto zařízení pravidelně provozovali akce pro obyvatele - jako např. masopust - toho jsem měla možnost se účastnit, promítání filmů, mše, návštěvy parku, hospůdky či vyhlášených adventních trhů u nové radnice a mnoho jiných aktivit. Praxe se mi líbila. Naučila jsem se zde spoustu nového. Setkala jsem se zde se spousty zajímavých lidí, a také mj. zde byla spousta sester cizinek, převažovaly zejména sestry z Číny a Filipín, mj. i dvě Slovenky, jedna z nich byla dokonce i staniční sestra na mém PWB.


Rozdělení interního oddělení

14. ledna 2014 v 8:25 | Maruška |  Interní ošetřovatelství
Interní oddělení nebo-li vnitřní lékařství patří k základním oddělením, které jsou v každé nemocnci. Dřívější trend rozštěpit obor na několik desítek dalších podoborů už nefunguje, a v rámci několikáté restruktualizace lůžkového fondu nařízené MZČR se jednotlivé interní oboru zase spojují do jednoho. Nemocní se na interním oddělení léči s choroby vnitřních orgánů. Zpravidla probíhá léřba konzervativně. V současné době s rozvojem endoskopických metod jsou již některé choroby, které se mohou řešit pouze endoskopicky a tím se sníží nejen zátež pro pacienta. Onemocnění vnitřních orgánů může postihnout nemocného v jakkémkoliv věku, nejvyšší nárůst chorob je samozřejmě ve vyšším věku a v seniorském věku. Gerontologie je vědní obor, který se zabývá problematikou stáří.

Podobory vnitřního lékařství jsou - pneumologie, kardiologie, hematologie, revmatologie, gastroenterologie, endokrinologie, hepatologie, nefrologie, diabetologie.

Na interním oddělení se léči i nemocní s nádorovým onemocněním, tento lékařský obor se nazývá onkologie. Samotné onkologické léčby ( chemoterapie, radioterapie,..) probíhájí na onkologickém oddělení ve specializovaných onkologických centrech (např. Masarykův onkologický ústav v Brně, Onkologické centrum v Novém Jičíně, Onkologické centrum při FNSPO).

Samozřejmě i v interním lékařství probíhá multidisciplinární spolupráce s dalšími lékařskými i nelékařskými pracovníky, např. nutriční terapeut, ergoterapeut, rehabilitační pracovník, sociální pracovník, logoped, chirurg, dermatolog, onkolog, neurolog, gynekolog, oftalmolog, otorinolaryngolog,, urolog, ortopéd, radiolog a mnoho dalších pracovníků.


Interní oddělení má tyto základní části:
  • ambulantní trakt
  • vyšetřovací trakt
  • lůžkové oddělení
  • lůžka akutní péče (např. Jednotka intenzivní péče /JIP/, metabolická jednotka, kardiologická jednotka, vaskulární jednotka, atd.)
Interní ambulance je zpravidla v nemocnici i příjmovou ambulanci pro celé lůžkové interní oddělení. V některých nemocnicích, co vím ještě i duplicitně přetrvává LSSP - lékářská služba první pomoci, tato ambulance nespadá pod inetrní oddělení, ale pacienty zpravidla vyšetří a pokud uzná za vhodné předá je dále interní příjmové ambulanci, kde se pacient podrobí diagnostice. Dle mého názoru tady na Ostravsku by to mohli plně zrušit, neb jsou lidé zmatení, a stejně neví jestli mají jít na LSSP nebo příjmovou interní ambulanci s akutním případem. A navíc další část (převážná) se stejně vozí RZP, RLP tudíž vše se transportuje ad příjmová ambulance. Ale toť pouze můj názor. =)

Charkateristiku práce sestry na ambulanci, standartním lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče si prostudujte v knize, kterou máte doma. Já ostatně doporučuji Nejedlá M., a kol. Ošetřovatelství III/1, nakl. Informatorium nebo Šafránková A., a kol. Interní ošetřovatelství I., nakl. Grada Publishing.

Tipy na velice zajímavou knihu

11. ledna 2014 v 9:10 | Maruška |  TIPY na literaturu
Když jsem si v mém oblíbeném knihkupectví vybírala knihy na čtení, manžel až s velkým podivem prohlásil, že opravdu nemám té nemocnice dost ani doma. =) Aby se malinko ospravedlnila, tak opravdu nejsem žadná super sestra. I já potřebuji občas vypnout a relaxovat a to nejčastěji s dobrou knihou. =) Vysvětlím to. Padla mi do rukou kniha od Hany Marie Körnerové - "Prosím vás, sestřičko..." a následně druhý díl "Děkuji, sestřičko..." Smyšlený příběh mladé zdravotní sestry zasazen do doby minulé mě uchvátil na tolik, že jsem oba dva díly přečetla během několika dní. =) Autorka je povoláním sestra a proto zde chci vyzdvihnout tuto knihu. Protože slátaniny na způsob českých televizní seriálů opravdu nemusím. Cvičně pár dílů jsem viděla, protože mi to nedalo, ale se zdravotnictvím a profesí sester či lékařů to nemá opravdu zhola nic společného. Bohužel.

Po letech se vracím zpět na starý blog

10. ledna 2014 v 16:57 | Maruška
Velice mě těší, že můj blog i přes několikaletou aktualizaci byl čtivý. O tom svědčí množství komentářů přeposílaných na můj osobní e-mail. Rozhodla jsem se na svůj starý blog vrátit a malinko ho zaktualizovat a také doplnit o čerstvé informace, neboť postgraduální vzdělávání je doménou ve zdravotnictví. Tudíž ani můj blog nesmí obsahovat zastaralé informace. =)

V současné době pracuji na interním oddělení jedné nejmenované nemocnice v MSK. V mém předešlém zaměstnání /soukromá síť nemocnici, která se progresivně rozšiřuje/ jsem pracovala na interním oddělení a cévní chirurgii, která byla součástí interního komplexu a tvořila tak vaskulární centrum. Protože se nechci dostat do konfliktu s mým zaměstnavatelm, budu je v článcích pro přehlednost pojmenovávat jako A - předešlé zaměstnání, B - nynější zaměstnání. Možná se časem pokusím, alespoň blíže specifikovat. Ale ke zkušenostem mého manžela a jeho problémům se zaměstnavatelem A, budu ráda, když alespoň tohle nebude nyní identifikovatelné.

Mezitím co jsem tady několik let nebyla, jsem progresivně postupovala na hierarchii vzdělávání v oboru ošetřovatelství. =) V krátkosti můžu říci, že jsem nyní sestra, která má platné označení RS.

Budu se snažit o co největší rozsah aktualizace, ale vzhledem k pracovní a studijní vytíženosti neslibuji zde na 100%, že to bude v příštích měsících či týdnech.

V současné době mým plánem není zde slepě opisovat učebnice a skripta, ale spíš přehledně zde uvádět (snad) potřebné informace. Tak uvidíme, jestli se to povede přesně podle plánu.


22. Ošetřovatelská péče u starých a chronicky nemocných,dekubity

4. září 2009 v 10:35 | Maruška =) |  Maturitní otázky z oše
Stáří je normální a nevyhnutelný stav vevývoji člověka.Stárnutí je proces , který začíná již od narození.Změny ve stáří jsou projevem biochemických změn, ztráty buněk při opotřebování organismu.Imunitní systém ztrácí svoji sílu a organismus je více ohrožen infekčními,nádorovými a autoimunitními nemocemi.


Klasifikace věku :
· Střední věk : 45 až 59 let
· Vyšší, starší věk (presenium) : 60 až 74 let
· Vysoký ,stařecký (senium) : 75 až 89
· Dlouhověkost :90 a více


Fyzické změny :
· ubývá fyzická síla a výkonnost
· zhoršuje se funkce jednotlivých orgánů ( klouby , srdeční a cévní systém trávící trakt)
· úpadek reprodukční schopnosti muže
· zastavuje se ovulace u žen v menopauze
· mění se elasticita kůže (vrásky)



21. OŠETŘOVÁNÍ DĚTÍ S PRŮJMOVÝM ONEMOCNĚNÍM

4. září 2009 v 10:33 | Maruška =) |  Maturitní otázky z oše
Pro průjmové onemocnění u kojenců, batolat a starších dětí je charakteristický průjem neboli vyprazdňování stolic řidší konzistence. U novorozenců však vyprazdňování častější a řidší stolice není vzácné, a proto je nezbytné zvážit při stanovení diagnózy především hmotnost dítěte a jeho celkový stav. Časté bývá při průjmu také zvracení, které může být nebezpečnější než samotný průjem. U nezralých novorozenců může střevní sliznice nebo celá střevní stěna znekrotizovat s následnou perforací a peritonitis.

RIZIKOVÉ FAKTORY PRO VZNIK PRŮJMU: umělá výživa u kojenců (hygienické zásady při přípravě kojenecké stravy), oslabení organismu dítěte jinou infekcí a pobyt v kolektivních zařízeních (jesle).

PŘÍČÍNY: A) INFEKČNÍ- Enterální= bakteriální( salmonely, Escherichia coli), virové (enteroviry, rotaviry, shigela) a virové, kvasinkové,plísňové infekce. Hlavním zdrojem bakterií je znečištěná potrava a ruce. Parenterální= po léčbě ATB nebo při respiračních infekcích.(Lamblia intestinalis-vybíjí normální střevní mikroflóru)
B)NEINFEKČNÍ- dietní chyby-překrmování,nebo podvýživa (objevují se hladové stolice-řídké), potraviny s vysokým obsahem tuků, nedostatek bílkovin, malabsorpční syndrom, nedostatek některých enzymů, celiakie (nesnášenlivost lepku)


20. Oše. Proces u dětí a dospělých s tuberkulózou plic

4. září 2009 v 10:32 | Maruška =) |  Maturitní otázky z oše
Charakteristika:
- TBC patří mezi infekční onem.,je způsobena Mykobakteriem tuberkulozis

Příčiny:
- lidskou TBC vyvolávají tyčinkovité mykobakterie, nejčastěji Mykobakterium tuberkulozis = Kochův bacil - lze jej prokázat mikroskopickým vyšetřením, kultivací na spec. Půdách a pokusem na zvířeti
- epidemiologicky jsou závažné ty formy plícní tuberkulózy u nichž lze původce zjistit ve sputu nebo ve výtěrech z dých. cest. Takoví nemocní jsou BK pozitivní
- nejčastějším zdrojem infekce je člověk nemocný tuberkulózou a vylučující BK
- přenáší se obvykle inhalační cestou (kapénkovou inf.) - nejčastější branou vstupu TBC infekce do organismu je dýchací ústrojí, manipulace s kontaminovaným materiálem.
- Zdrojem může být i zvíře (mléko nem. krav)

Přenašeči:
- většinou nemocný člověk nebo zvíře, chroničtí alkoholici, silní kuřáci, bezdomovci, rizikové skupiny lidí


19. Oše péče u nemocného s TEP (totální endoprotézou)

4. září 2009 v 10:31 | Maruška =) |  Maturitní otázky z oše
Artróza - Je degenerativní postižení kloubů , které vede k omezení pohybu v kloubu. Dělí se podle příčin na:

Primární artrózy - Způsobené asi trvalým přetěžováním kloubů při obezitě, náročném sportu nebo vlivem špatné výživy, kouření, alkoholu
Sekundární artrózy - Vznikají v důsledku jiného onemocnění, nejčastěji úrazu, Perthesovy nemoci, vývojové dysplazie kyčlí nebo aseptické nekrózy hlavice femuru, při užívání kortikoidů, cytostatik nebo u dialýzovaných nemocných.

Každá artróza začíná poškozením chrupavky, která hrubne, vznikají v ní ulcerace.
Na okrajích kloubů vznikají výrůstky, tzv. osteofyty, jimž se snaží kloub odlehčit poškozené chrupavce. Výrůstky však omezují pohyb v kloubu a dráždí nervy v kloubu. Nastává tak reflexní stažení svalů. Bolest se přenáší i na další klouby a šlachy a mění se osa končetin i páteře. Onemocnění může postihnout malé i velké klouby i páteř.

Z velkých kloubů bývá nejčastěji postižen kyčelní kloub - onemocnění se nazývá coxartróza a kolenní kloub - onemocnění se nazývá gonartróza.

18. OŠETŘOVÁNÍ NEMOCNÝCH S NÁDOROVÝM ONEMOCNĚNÍM TLUSTÉHO STŘEVA

4. září 2009 v 10:29 | Maruška =) |  Maturitní otázky z oše
Příčina nádorového onemocnění tlustého střeva:
-genetická dispozice
-strava (větší % živočišných tuků-maso, rafinovaný cukr, jíme málo vlákniny, ovoce, zeleniny)
-chronická ulcerózní kolitida
-polypóza tlustého střeva
-po 40. roce života, vrchol mezi 60.-70. lety života
-70% nádorů tlustého střeva se vyskytuje v rektu a sigmoideu

Klinické příznaky:
-liší se podle toho kde je nádor lokalizován
1. Vzestupný tračník
-široký lumen- průsvit
-stolice je řídká
-nádory v této části se diagnostikují obtížně
-spíše má celkové příznaky-únava, anémie, hubnutí

2.Sestupný tračník
-lumen je užší
-stolice je zahuštěnější
-nejčastěji dochází k obstrukci

3. Esovitá klička
-obstrukce, tenesmus
-krvácení-enteroragie
-střídaní zácpy a průjmu
-u karcinomu rekta má velký význam digitální vyšetření


17. .Ošetřovatelská péče u pacienta s močovými kameny (urolitiáza)

4. září 2009 v 10:28 | Maruška =) |  Maturitní otázky z oše
Urolitiáza je přítomnost močových kamenů v dutém prostoru ledviny nebo ve vývodných cestách močových.Pohyby kamenů způsobuje bolest renální koliku.
Renální kolika je akutní,kolikovitá bolest v lumbosakrální oblasti,vystřelující podél močovodů k močovému měchýři.Konkrement se může zaklínit v moč. cestách..Nad konkrementem městná moč,rozšiřuje se močovod a pánvička,vzniká hydroureter a hydronefroza s následnou močovou infekcí.Stav může přejít v urosepsi - proniknutí bakterií do krve ( život ohrožující stav)
Podle místa výskytu konkrementů se rozlišuje:
-nefrolitiáza: kameny v dutém prostoru ledviny(v kalichu nebo v pánvičce-pyelolitiáza)
-ureterolitiáza: kameny v močovodu
-cystolitiáza: kameny v močovém měchýři

Příčiny:
Konkrementy vznikají krystalizací různých minerálních a organických látek v chemicky přesycené moči.


Další články


Kam dál